Divoženky a Římské večírky

Divoženky / Římské večírky
Marie Lukáčová / Pauline Curnier Jardin a Feel Good Cooperative
14. 11. 2023 – 25. 2. 2024
Galerie hlavního města Prahy
Dům fotografie
Revoluční 5, Praha 1
út–st, pá–ne 10–18 h, čt 10–20 h

Multimediální trilogie pro teenagery

Výstava s názvem Divoženky je součástí multimediální trilogie určené v rámci současného umění poměrně nezvykle především teenagerům. Její další části tvoří film Orla a autorská kniha Drak a ryba. Každá se odehrává v jiné časové rovině. Film Orla, jehož první díl je i součástí výstavy, vstupuje do času knihy mezi prolog a její hlavní děj. Čas výstavy, která vedle videoinstalace představuje několik cyklů kreseb, tisků a nástěnných maleb, je naproti tomu neohraničený a procesuální. Sestává z bezpočtu uměleckých proměn a vtělení, která společně vytvářejí nový svět mýtů a symbolů.

Ženská energie a aktualizace tradic

V subjektivních perspektivách hlavních hrdinek příběhů Marie Lukáčové se při zachování klasických schémat posouvá těžiště mýtu, balancující na mlhavém rozhraní nevinnosti a sexuality, směrem k tělesnosti a smyslovému prožitku. Pro místy naivní pohádkové příběhy i pro naopak velmi rafinované fantastické ilustrace a animace je zásadním motivem radikální znovupřijetí fyzických – tedy i sexuálních – aspektů života do kulturního kánonu, které představuje návrat k původní, i když nově formulované, lidové moudrosti.

Jako určitá forma náboženského textu uspokojuje mýtus také přirozenou, v současnosti málo saturovanou potřebu komplexity: i příběh Drak a ryba v sobě zahrnuje paradigma vzniku, zániku i jeho překonání. A jako v tomto příběhu, i v historii byla většina lidových rituálů udržována ženskou energií – s důrazem na intimitu komunitní i ženské vzájemnosti, na tělesnost v lidových rituálech i na emoce spojené s mateřstvím, sexualitou, menstruací, rozením, dospíváním, ale i násilím a smrtí. A především na jejich bezpodmínečné spojení s přírodou. Kresby a animace Marie Lukáčové svou dekorativností odkazují na fenomén tradičních prací, které mají svou specifickou časovost: například paličkování krajek se v lecčems podobá spřádání mýtických forem do jednotlivých příběhů. Obojí obsahuje rytmy opakování i tvůrčí přístupy, které přejímají principy přírodních cyklů a procesů.

Marie Lukáčová ukazuje, že cestou k zachování kontinuity života není bořit tradice, ale přisvojovat si je. Skrze nové příběhy k nim přidávat další, aktuální významové vrstvy. Vytvářet nové rituály oživující hluboce zakořeněná mytologická témata, která mají moc uvolňovat skrytou energii. To vše získává nový význam v době, kdy se společnost potýká s výzvami a hrozbami, plynoucími ze zjevně neudržitelných společenských paradigmat.

Kolektivní odpověď na lockdown: honorované kresby namísto sexuální práce

Výstava Římské večírky představuje výstupy unikátní spolupráce mezinárodně etablované umělkyně Pauline Curnier Jardin a kolektivu sexuálních pracovnic, umělkyň a architektek, které od roku 2020 vystupují pod kolektivním jménem Feel Good Cooperative. Curnier Jardin, která sama částečně žije a tvoří v Římě, spoluiniciovala vznik tvůrčí skupiny, kterou převážně tvoří původem kolumbijské sexuální pracovnice, v době globální pandemie, kdy byl v Itálii zaveden striktní lockdown. Vykonavatelky*é sexuální práce, která závisí na možnosti osobního setkání s klientelou, patřily*i mezi ty, jimž hrozilo reálné nebezpečí úpadku do hmotné nouze. Pauline Curnier Jardin s pomocí fotografky a sexuální pracovnice Alexandry Lopez a architektky Sereny Olcuire vymyslela pro skupinu sexuálních pracovnic workshop, během kterého vznikla série kreseb s výjevy z jejich běžných pracovních interakcí. Ty byly honorovány ekvivalentně vůči taxám za obvyklou práci. Tento iniciační projekt vytvořil nový prostor pro vyjádření těch, jejichž každodenní život je většinovou společností stigmatizovaný a přehlížený.

Světlušky a smrt papeže: silné i poetické metafory sexuální práce a jejích podmínek

Na výstavě v Domě fotografie je k vidění trojice filmů a související kresby, přičemž pro každou sekci je zde vytvořena prostorová a instalační situace rezonující s námětem a atmosférou konkrétního díla.

První video představuje záznam performance ze dne 12. října 2023, kdy se v Itálii a dalších zemích světa slaví Den Kryštofa Kolumba. Ikonické postavení tohoto slavného mořeplavce a historicky opěvovaného objevitele „Nového světa“ se v posledních letech stále více otřásá pod tlakem kritické reflexe epochy evropského kolonialismu. Záměrem performance členek Feel Good Cooperativu bylo rozvrátit tradiční motiv oslav Kolumbova dne skrze pohyb, sochařskou intervenci a kolektivní zpěv tak, aby prostřednictvím polyfonie toužících těl změnily význam míst symbolizujících ve veřejném prostoru vykořisťování a moc.

Druhý film na výstavě je také dokumentárního charakteru. Zachycuje výpravu do Vatikánu z ledna 2023, kdy se členky Feel Good Cooperativu vydaly – stejně jako celkem 195 000 křesťanských věřících z celého světa – rozloučit se zesnulým emeritním papežem Benediktem XVI. během smutečního vystavení jeho těla v bazilice svatého Petra. Půlhodinový snímek Den, kdy jsme ho viděly mrtvého sleduje členky kolektivu v civilním oblečení a denním make-upu procházející se dechberoucími interiéry jednoho z nejposvátnějších katolických míst.

V poslední části výstavy je umístěn historicky první film, který v rámci spolupráce Pauline Curnier Jardin a Feel Good Cooperativu vznikl v roce 2021. Tajuplné video s názvem Světlušky představuje již známé postavy v noci, v mihotání stínů a světel podél silnice na okraji Říma, kde obvykle pracují. Kdysi dávno zde skutečně bývaly světlušky, které ale vymizely spolu s proměňující se okolní příměstskou krajinou. Reflektory aut potenciálních klientů dnes jako pátrací světlomety ozařují těla a tváře při hledání jednorázového potěšení. Ve vizuální metafoře jsou zde světluškami ženy a trans osoby, které se objevují v noci, ale ve dne jsou neviditelné, postrádají společenské uznání a podporu. Zde se ale objevují v emancipačním světle, jako silné, krásné a pozoruhodné.

Galerie hlavního města Prahy je jednou z nejvýznamnějších galerií v České republice, která se ve své výstavní činnosti zaměřuje zejména na moderní a současné umění. Shromažďuje, ochraňuje a odborně zpracovává umělecké sbírky hlavního města Prahy. V současné době GHMP vystavuje v sedmi objektech: v Domě U Kamenného zvonu, v Městské knihovně – 2. patro, v Colloredo-Mansfeldském paláci, v Domě fotografie, v Bílkově vile, v Zámku Troja a v Domě Františka Bílka v Chýnově.

MAG#art2friends