Optimistické vize budoucnosti

Přestože budoucnost světa je provázena turbulentními změnami a nejistotami, kniha Future ON! nabízí inspiraci a návod, jak tuto budoucnost aktivně ovlivnit. Bob Kartous se v knize, která volně navazuje na předchozí No Future, neuchyluje k esoterickým teoriím, ale spoléhá na racionální přístup.

„Předchozí kniha měla a stále má ohlas, nicméně někteří čtenáři ji shledávají příliš depresivní v jejích závěrech. Roky po vydání jsem o tom přemýšlel a dospěl jsem k názoru, že deprimovat není to, čeho jsem chtěl dosáhnout, i když jsem se snažil zachytit ryzí stav věcí. Uvědomil jsem si, že je třeba nacházet a nabízet řešení. Jak se snažím ukázat v jedné kapitole nové knihy, žijeme ve světě neustále proudících špatných zpráv, což má za následek vzrůstající pocit, že dobře už bylo a že budoucnost může být pouze horší. A přesně tento pocit je zaručeným zabijákem budoucnosti, protože budoucnost závisí nejvíc na naději, se kterou bereme do rukou všechny zdroje, technologie a poznání, kterého jsme jako vysoce rozvinutá civilizace dosáhli. Nová kniha je apelem, abychom zmobilizovali důvěru v sebe sama. Pochopitelně to ale nemůže být takhle placaté, takže se skrz analýzu změny evolučních podmínek lidského života dostanete četbou k tomu, co dělat a k čemu směřovat,“ říká ke knize Bob Kartous.

Čtenáře provází po cestě k lepší budoucnosti nejen vlastním textem, ale také prostřednictvím rozhovorů s osobnostmi, které nabízejí realistický pohled na to, co nás čeká. „Cílem je poskytnout náhled na témata, která kniha obsahuje, z jiných perspektiv, než je perspektiva moje. Zároveň jsem hledal i sám pro sebe ujištění, že nejdu mimo, a to u lidí, kterých si vážím za to, co dělají, vážím si jich jako osobností a vnímám jejich vysokou erudici a vhled, který kombinuje intelekt i lidství,“ doplňuje autor.

S Jiřím Horáčkem diskutuje o fungování mozku v souvislosti se zvládáním současných nároků, jako je např. rozlišování dezinformací, s Otakarem Foltýnem, který do problematiky přináší pohled vojáka, o odolnosti. Bývalá disidentka a ombudsmanka Anna Šabatová poskytla svůj upřímný pohled na to, jak přistupovat k lidským právům a zachovat jejich platnost. O svou mnohaletou zkušenost z oblasti výchovy a vzdělávání se dělí František Tichý, tvůrce konceptu Přírodní školy. Se svou ženou Angelikou Kartous Sbouli hovoří o sebe-poznávání a rozhovor s psychoterapeutem Honzou Vojtkem je věnován vztahům a přináší naději, že lidstvo může zvládnout i vysoce zatěžkávací zkoušky současnosti a budoucnosti.

Ukázka z rozhovoru s Jiřím Horáčkem: „Domnívám se, že v první řadě je nutné, abychom detailně rozuměli tomu, co s námi vlastně digitální ekosystém dělá, a vyvíjeli nástroje obrany a psychické odolnosti, tedy resilience. (…) Je nezbytné učit se pohybovat v digitálním světě s vědomím všech rizik, jako je rigidita, zužování našeho světonázoru a závislost. Rovněž bychom si měli cíleně zvyšovat vlastní toleranci nejistoty.“

Předmluvu ke knize napsala farářka Martina Viktorie Kopecká. „Jsem Bobovi Kartousovi vděčná za tuto knihu, která oplývá holistickým vhledem do reality. Nenasazuje růžové brýle, ale ani bezcitně nestrhává náplast. Nabízí myšlenky k úvahám a dalšímu rozvíjení vláken moudrosti, ale i lidskosti a ohleduplnosti. Je to čtení, které dává tušit budoucnost, jež bude taková, jakou ji dokážeme vnímat a přijmout. Mnohé je skutečně v našich rukou.“

Text knihy je obohacen o třiadvacet ilustrací Jáchyma Kartouse, Bobova staršího syna, který je současně i autorem návrhu knižní obálky. „Ilustrace 20letého výtvarníka se táhnou jako samostatná linka celou knihou. Jáchym ilustrace doplnil i o doprovodné texty, imprese, které dodávají jeho dílům kontext a taky vtip,“ doplňuje autor. Grafického pojetí se jako u předchozí knihy opět ujala Johana Kratochvíla se studiem Signatura.

Citace ze závěru knihy: „Nejsem rozhodně sám, kdo si všímá potřeby naděje ve světě, který ji různými způsoby vytěsňuje. Holandský historik Rutger Bregman se rozhodl, že ukáže historii lidstva z jiného pohledu, než z jakého jsme zvyklí ji běžně vnímat, tedy jako historii sobectví a sebestřednosti. Ukazuje vývoj lidstva, který – jak se snažím dokázat i zde – dosáhl z hlediska civilizačního takřka neuvěřitelného pokroku, když dospěl k uznání současných demokratických ústav jako pevného základu našich etických a právních rámců. V kruzích, v nichž se pohybuji, se často setkávám se skepsí vlastní elitám: ti ostatní jsou příliš hloupí na to, aby pochopili, naučili se, uměli používat. Je to stále stejné, arogance elit se pouze transformuje do nových postojů a poloh. Nemáme přitom, stejně jako v případě vytváření perspektivy o budoucnosti nastupujících generací, žádnou jinou možnost než naději v to, že se stejně jako v minulosti dokážeme společensky adaptovat učením, že digitální dospělost, ochrana vlastní pozornosti, dovednosti rozhodování před tlakem digitální redundance, nadbytku, a další potřebné dovednosti jsou naučitelné a že společnost je schopna ve svém celku dalšího adaptačního pokroku.“

Bob Kartous (*1977) je spisovatel, inovátor, publicista, řečník, moderátor a profesionální provokatér společenské diskuse. Věnuje se oblasti výchovy a vzdělávání, duševnímu zdraví, problematice dezinformací, komunikaci a médiím, tématům na pomezí identity, kultury, ekonomie, politiky, technologií. V roce 2019 vydalo nakladatelství 65. pole jeho knihu No Future. Esejem přispěl do knih 2036: Jak budeme žít za 20 let? a Za zrcadlem: Hybridní válka jako staronový fenomén mezinárodních vztahů. Od roku 2022 je postupně poradcem ministrů školství Jaroslava Balaše a Mikuláše Beka. Pracoval pro EDUin, byl ředitelem Pražského inovačního institutu. Dlouhodobě spolupracuje s Vysokou školou ekonomie a managementu, pražským byznys hubem Opero či Britskými listy. Založil start-up na vývoj digitálních vážných her. Je mluvčím občanské iniciativy Čeští elfové a spoluzakladatelem organizace Nelež. Absolvoval na Pedagogické fakultě a Fakultě sportovních studií MU v Brně, doktorát získal na Fakultě sociálních věd UK.

O ilustrátorovi:

Jáchym Bohumil Kartous (*2003) je vysokoškolský student výtvarného umění zkoumající komunikační potenciály nových médií jak na kognitivní úrovni, tak těch mentálních nižších. Během středoškolského studia získal cenu za umělecký projekt v soutěži Máš umělecké střevo.

MAG#art2friends