Prodaná nevěsta: příležitost prozkoumat nebezpečný terén

Komická opera o třech dějstvích Bedřicha Smetany s libretem Karla Sabiny je považovaná za českou “národní operu”, dnes její melodie zlidověly, hraje se po celém světě a patří k nejznámějším dílům české klasické hudby. Divadlo pod Palmovkou se touto inscenací mimo jiné stává součástí projektu Smetana200, který příští rok připomene výročí narození Bedřicha Smetany, aby oslavil jeho hudbu i propagoval obraz České republiky jako země s velkým kulturním potenciálem. Specifičnost nového nastudování Prodané nevěsty tkví i v hudební úpravě jednoho z našich současně nejvýraznějších skladatelů, Ivana Achera.

Nabídku k inscenování Prodané nevěsty z roku 1866 (kdy měla pouze dvě jednání a byl to tzv. singspiel, tedy hra se zpěvy) přijal režisér Jakub Krofta s radostí. Sabinův historický text podle něj velice autenticky vystihuje způsob uvažování a jednání, který Čechům zůstává vlastní i po téměř dvou stech letech. „S trochou nadsázky by se dalo říct, že v tom příběhu až na jednu čistou duši, kterou je místní blázen, všichni lžou, chovají se lstivě a myslí hlavně na sebe. Nikomu to však příliš nevadí a tak jim nic nezabrání, aby si nakonec společně zazpívali radostnou píseň o tom že ‚dobrá věc se podařila‘,“ říká Jakub Krofta, který režíruje po mnoha evropských zemích a řídí Teatr Lalek ve Wroclavi, jednu ze současně nejoceňovanějších divadelních scén v Polsku.

V jednoduchém příběhu s chytlavými písněmi je podle něj zakódovaná jakási pravda o češství: „Je to pravda, kterou současně milujeme i nenávidíme nebo kterou obdivujeme, ale taky se za ní trochu stydíme. Inscenovat Prodanou nevěstu je úžasná příležitost prozkoumat ten nebezpečný terén,“ dodává režisér s tím, že různé divadelní neoperní adaptace měly v historii českého divadla svoje důležité místo a každá byla originálním svědectvím své doby.

Původní verze Prodané nevěsty poměrně jasně vymezuje prostor pro činoherní herectví a nedává prostor pro psychologické hraní. „Postavy připomínají spíš komiksové figurky nebo živé loutky, emoce se formálně vyjadřují pomocí zpěvu a tomu se přizpůsobují i herecké prostředky. Naše inscenace by snad mohla být na rozdíl od klasického operního zpracování mnohem svobodnější, hravější. A také kratší,“ vysvětluje Jakub Krofta.

Skladatel Ivan Acher dostal spolu s Martinem Konvičkou od Jakuba Krofty plnou důvěru v tom, jak s materiálem zacházet při vytváření hudební úpravy. „Po několika  prázdninových výletech do agresivních úprav, jsem se rozhodl zvláště po prvních návrzích scény a kostýmů (mimochodem nádherných), zaranžovat a zinstrumentovat Smetanu orchestrálního do vesnické kutálky. Otestoval jsem první dvě hitovky ‚Proč bychom se netěšili‘ a ‚Věrné milování‘ v sestavě křídlovka, klarinety Es a B, suzafon, velký buben, marščinely a smyčcový kvintet a vyšla z toho nádhera velmi blízká původnímu záměru lidové hry. S vynikajícím Martinem Konvičkou jsme si sem tam dovolili několik lichých rytmů a harmonických vtipů,“ usmívá se Ivan Acher. Původní Smetanův materiál je podle něj tak pestrý, že s Martinou Konvičkou měli spíše problém redukovat hudební jádro do několika nástrojů, při zachování původní krásy partitury. 

Herecké a pěvecké možnosti herců částečně ovlivňují celkový výsledek.Ráz lidové hry nicméně tvůrcům dovoluje i větší ústupky v pěveckých výkonech. „Například to, že nemáme nejvyšší mužské ani ženské hlasy v polohách, které by vyzpívaly původní árie, nám dalo velkou fušku v modulacích při nahrávání nástrojů. Ale dovolím si tvrdit, že výsledek se svou neotesaností je pro mě minimálně stejným zážitkem, jako operní výkony. Ač neškolení pěvci, zpívají to famózně,“ zdůrazňuje Ivan Acher s tím, že některé dechové nástroje dokonce začal nahrávat záměrně falešně a s půvabnými kiksy se, podle něj, nádherně pojí.

V hlavních rolích se představí Pavla Gajdošíková, Jaroslav Blažek, Barbora Kubátová, Jakub Albrecht, Radek Valenta, Hana Seidlová, Ivan Jiřík a další. „Nikdy jsem nezkoušela operu. Operní zpěv je pro mě opravdu nepředstavitelně těžký, takže je to velká výzva, obecně pro činoherce. Ale jsme Palmovka a ta má svoje cestičky,“ vysvětluje herečka Pavla Gajdošíková, představitelka Mařenky. „Těší mě nahlížet na hru docela jinak, než jak má většina z nás Prodanou nevěstu vrytou. V našem podání to, myslím, nebude typicky milá česká fraška s áriemi a tanečky. Může za to zejména inscenační tým v čele s Jakubem Kroftou. Samozřejmě se ale od opravdové podstaty hry zas tak nevzdalujeme. Je v ní vlastně všechno a to mě mile překvapuje,“ uzavírá Gajdošíková, která se nejvíce těší na setkávání s diváky.

Premiéra ve Velkém sále Divadla pod Palmovkou se uskuteční 9. 12. 2023.

Tvůrčí tým:
Režie: Jakub Krofta
Výprava: Matylda Kotlińská
Dramaturgie: Iva Klestilová
Hudební úprava: Ivan Acher, Martin Konvička
Choreografie: Milena Czarnik
Video: Jakub Lech
Hudební nastudování: Martin Rada
Produkce: Markéta Benčová
Obsazení:
Krušina: Radek Valenta
Ludmila Krušinová: Hana Seidlová
Mařenka Krušinová: Pavla Gajdošíková
Mícha: Ivan Jiřík
Háta Míchová: Ivana Wojtylová
Vašek Mícha: Jakub Albrecht
Jeník Mícha: Jaroslav Blažek
Kecalová: Barbora Kubátová
Kecal: Martin Němec
Principál: Martin Hruška
Esmeralda: Dagmar Soukupová
Indián: Tomáš Dianiška
Sbor: Václav Vostarek, Dagmar Soukupová
Inspice:
Představení řídí: Václav Vostárek
Text sleduje: Dagmar Soukupová

MAG#art2friends