Proplétání světů na karlovarském festivalu

Jak vypadal, kdo na něj (ne)jezdil, jaké filmy (ne)vyhrávaly a jak důležitý vlastně byl před rokem 1989 MFF Karlovy Vary?

Národní filmový archiv vydal první odbornou publikaci věnovanou dějinám Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, která dokumentuje proměny festivalu od jeho prvního ročníku v roce 1946 až po rok 1990. Kniha s názvem Proplétání světů nese podtitul Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary v období studené války. Podílelo se na ní jedenáct autorů včetně filmových historiček z Polska či Kanady, její editorkou a autorkou několika kapitol je filmová publicistka a historička Jindřiška Bláhová.

Proplétání světů nabízí originální pohled na přehlídku rozkročenou mezi východem, západem a třetím světem, a mezi potřebou zaujmout diváky a ideovým zadáním ukázat vyspělost socialismu a jeho tvorby. Kniha obsahuje více jak sto fotografií. Festival ukazuje jako zásadní kulturní socialistickou instituci i jako jen zčásti úspěšný projekt „festivalu budoucnosti“, která se nakonec nekonala.

„Karlovarský festival patřil před rokem 1989 k významným kulturním socialistickým institucím. Rozkročený mezi východem, západem a třetím světem hrál zásadní roli třeba pro rozvoj brazilské kinematografie, byl výkladní skříní Československa, potkávaly se na něm sovětské a hollywoodské hvězdy. Po revoluci ale získal pověst politicky zdiskreditované události, kde se nic zajímavého nehrálo a na kterou se hodí spíše zapomenout. I proto neexistovala odborná historická reflexe, spíš anekdoty. Jako jediný z velkých evropských festivalů neměl napsanou vlastní historii,“ říká Jindřiška Bláhová a dodává: „Právě tahle mezera v dějinách československého filmu i dějinách první vlny světových festivalů byla hlavní motivací vzniku knihy.“ 

Publikace se sedmnácti kapitolami – od vzniku festivalu a práci s publikem, přes hvězdy a péči o hosty až po zájmy Hollywoodu a vliv přestavby – a bohatým obrazovým materiálem nahlíží na festival z více perspektiv. Ukazuje ho jako komplexní kulturní, ekonomickou a politickou instituci, která byla podřízena zájmům československého filmového monopolu a zároveň ji ovlivňovala studená válka a zájmy jejích hlavních aktérů v oblasti kultury. Sleduje jeho význam pro československou filmovou kulturu, jeho roli v socialistickém internacionalismu, postkolonialismu a alternativních modelech globalizace.

Kniha vychází z rozsáhlého výzkumu v českých, amerických, francouzských a ruských archivech. Ten je doplněn o analýzu tisku, audiovizuálních materiálů a o orální rozhovory se zaměstnanci Československého státního filmu.

MAG#art2friends