Reversed Altars of Postmodernity Matyáše Chocholy

Název výstavy Reversed Altars of Postmodernity vyvolává dojem, že jde o nějaký způsob vypořádání se s nedávnou minulostí, resp. analýzy nebo případně intelektuálního rozboru. Ale o to zde nejde. Alespoň v první řadě ne. Vedle názvu jsou odkazem k jakési „dnešní“ minulosti i fragmenty starých soch, rámů, nábytku nebo zrcadel, které se do výstavy jakoby omylem zapletly. To vše je Chocholova strategie. Ve jménu stejně ničivé jako osvobozující ironie Chochola rozvrací umělecké kódy, střídá úhly pohledu, klišé a citace převtěluje do zdánlivě kakofonní směsice materiálů a technik. Někdy dokonale technicky provedených, jindy skutečně odbytých. 

Podobně jako Daniel Spoerri v 60. a 70. letech minulého století poukazoval na to, že současnost je minulostí budoucnosti shromažďováním zbytků z jídelních tabulí jejich fixováním a aranžováním do velkých obrazových tableaux, tak i Matyáš Chochola sbírá „drobky od stolu“ ve formě zbytků materiálu, odpadu a „bordelu“ z ateliéru. Od Spoerriho optimistické oslavy uplynulo už nějakých pár let… K oslavě okamžiku tyto artefakty Matyáš Chochola ještě ironicky doplnil oltářní deskou a dekorativním neonem. 

Matyáš Chochola (*1986) absolvoval Ateliér malířství II – školu Vladimíra Skrepla na AVU v Praze. Strávil semestrální stáž v ateliéru Thomase Zippa na berlínské Universität der Künste. V roce 2012 získal cenu Václava Chada v rámci VI. Zlínského salonu mladých, v roce 2016 se stal laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého. Vystavoval například v Národní galerii Praha, Galerii moderního umění v Hradci Králové či v PLATO Ostrava, v zahraničí na přehlídce Manifesta 11 v Curychu nebo v berlínském Grimmuseu.  

MAG#art2friends