Rozhovor s Janem Svěrákem o jeho nové divadelní komedii

Psal jsem seriál o umělé inteligenci, rostlinné inteligenci a genderu. Zní to možná nesourodě, ale v tomhle napínavém a snad i legračním příběhu šlo o to, co vlastně definuje “bytost”. Seriál jsem do realizace nedotlačil, ale témata ve mně ležela a zrála, a tak jsem se rozhodl je zpracovat jako divadlo. K tomu nepotřebujete žádné schvalování, nemusíte přesvědčovat kreativní management ani programové rady, prostě si to napíšete a uděláte. A jak začnete svobodně psát, do díla se promítne vše, co prožíváte, tedy úžas nad rychlostí, s jakou fenomén progresivismu a hyperkorektnosti zachvátil i naši kotlinku. Další motivy se pak už jen nabalují – kamarád vyprávěl, jak jim na natáčení pořadu v komerční televizi přišla paní kvůli certifikátu, že splňují Green Deal. Zabavila koše na tříděný odpad, že už žádný odpad produkovat nebudou, a oni pak nevěděli, kam vyhazovat plasty a papíry. Tak skončily jako dřív v jednom pytli směsného odpadu s ohryzky a zbytky svačin. To je přece tak pitomé, až je to komické, ne?

Asi největší výzvou a překážkou bylo, že jsem si v té hře chtěl i zahrát. Zkusil jsem si to jeden den u filmu Betlémské světlo, kde hraju “muže s vysílačkou”, který v noci přijde, odvysílá depeši a vypadne, ale skoro to nešlo. Nejde mi režírovat, když stojím před kamerou a nevidím se.  V divadle jsem to vyřešil tak, že jsme roli nazkoušeli s Janem Vlasákem, který se mnou alternuje, a pak jsem se to snažil udělat stejně. Když jsem to zkusil poprvé, ostatní herci se mohli počůrat smíchy a já nevěděl, jestli to dělám tak vtipně, nebo jestli jim přišlo jen absurdní, že režisér hraje. A vlastně to nevím dodnes 🙂

Divadlo je proti těmto médiím chudá popelka, co se týče návštěvnosti i vizuálních možností.  Ale divadlo je teď a tady, face to face, trojrozměrné a doslova interaktivní. Představení tvoří herci a diváci společně a koluje tam živá energie. Je to taky svobodnější prostor, taková laboratoř, kde se mohou otvírat a zkoumat témata, která by třeba jinde neprošla.

Nejdůležitější je vždycky text, o čem a jak se vypráví. Zrežírovat by to uměl asi leckdo lépe, v tom jsem asi dost nezkušený, ale učím se rád a užívám si zkoušky. Opravdu si cením toho času, kdy můžeme s herci v klidu mluvit, nic nás netlačí, a my společně tvoříme. Ale to hraní, to je bomba, ta souhra, ten sdílený strach i radost. Chtěl bych poděkovat panu režisérovi, že mi dal tuhle příležitost:-) 

Moje pozice na divadelní scéně je pozice usmrkance, cucáka, v divadelní hantýrce se tomu říká “kandrdas”. Ale filmová zkušenost se i tady dá uplatnit, například potřeba střídání tempa, nálad, dynamiky vůbec, dramatické vyprávění je tu stejné. A taky jsem z filmů dost ostřílený mazák, že dokážu při zkoušení v divadle zachovat atmosféru klidu a důvěry, která je pro všechny tak potřebná, pokud se mají otevřít nějaké inspiraci. Myslím, že po natáčení s letadly, koňmi a dětmi mě hned tak nic nerozhodí, ani vlastní nejistota, ani herečka, která třeba ze stejného důvodu začne náhle jančit.

Po dvou květnových premiérách (23. 5. a 24. 5.) v Praze budeme hrát v branickém divadle Bravo! ještě 13. 6. V červnu vyrazíme na zájezd do Ústí nad Labem a Pelhřimova. Od září začneme hrát a jezdit častěji, máme rozjednanou jednu moc fajn scénu v hlavním městě, ale to se dozvíte, až to bude jisté.

Vše začíná brzy zrána v maskérně televizního studia, kam postupně přicházejí pozvaní i nezvaní hosté. Zapálená environmentalistka z korporátu, upovídaný homosexuál vtipkující o své orientaci, vědec, který rozumí víc rostlinám než současným lidem, moderátorka umně klouzající po povrchu, romský raper a umělá inteligence v podobě svůdné robotky Findy. To je nálož, která odpálí jindy rozespalý ranní pořad a vtáhne nás do spirály událostí, nedorozumění a poznání. Hosté s sebou přinášejí názory, kolem nichž dnes chodíme raději po špičkách, a společně tak vytvářejí mozaiku dnešní doby. Moderátorka klade otázky, na něž vlastně nechce slyšet odpovědi, protože nevěří v trpělivost ani inteligenci svých diváků. Finda, robotka první třídy, si ale slovo vzít nenechá a pokusí se lidstvo poučit i varovat. Můžeme jí věřit?

Dobré ráno s Findou vzniklo z prvního nápadu, jak by skutečný odborník mohl předat divákům ranní televizní show své poznatky o rostlinách jako o cítících bytostech majících vlastní vůli.  To je totiž pro formát televizní infozábavy příliš složité. Lidé jsou rozespalí, vědec nemluví krátkými větami a moderátorka je jako na trní. ​​Tenhle kontrast dvou světů mě bavil. Je pro naši současnost příznačný – ve vzduchu visí zásadní témata, ale my je nedokážeme uchopit, protože naše pozornost je krátkodobá a roztříštěná,” myslí si Svěrák, který sám hraje postavu onoho botanika. Kromě něj se v komedii představí mnoho známých a oblíbených herců.

„Všechny postavy jsou založeny na skutečných předlohách nebo by mohly reálně existovat. Kromě robotky Findy, takovou chodící umělou inteligenci ještě nemáme,” dodává Jan Svěrák.

Jan Svěrák vyzval ke spolupráci výrobce minerálních vod Mattoni, protože mají společné téma – životní prostředí a zažité mýty o ekologii. Téma ve hře rezonuje prostřednictvím postavy zapálené environmentalistky a kontrolorky Nikol, kterou ztvárňuje Anna Polívková. Představení se tak dotýká i problematiky greenwashingu.

Často se setkáváme třeba s představou, že PET lahve jsou škodlivější než skleněné lahve. Přitom opakovaně recyklované PET lahve mají na životní prostředí mnohem menší dopad, což dokládá řada expertních LCA studií,” vysvětluje Lutfia Volfová, mluvčí Mattoni 1873. Mattoni proto využívá této příležitosti a představuje cirkulární výstavní objekt Cirkleon, který názorně vysvětluje problematiku opakované recyklace nápojových obalů a benefity zálohového systému na PET lahve a plechovky. S představením bude Cirkleon putovat i na divadelních zájezdech po celé ČR.

Režie a text: Jan Svěrák

Hrají:
Alena: Alena Doláková / Natalie Halouzková

Nikol:  Anna Polívková / Michaela Zemánková

Míša: Ondřej Sokol / Lukáš Pečenka

Háječek: Jan Vlasák / Jan Svěrák

LP Gauner:   Josef Fečo / Marsell Bendig

Finda: Radka Pavlovčinová / Simona Tlustá

Produkce: Biograf Jan Svěrák & Divadlo Povalač & Divadlo Artefakt

Více informací na webu https://www.sverak.cz/dobre-rano-s-findou/

MAG#art2friends