Rozhovor se scenáristou Mirem Šifrou

Výpravné drama Úsvit režiséra Matěje Chlupáčka má za sebou úspěšné uvedení na filmových festivalech a sérii projekcí po celé republice. A před sebou 3. října v pražských kinech Lucerna a Světozor velkoryse pojatou premiéru v duchu tématu a doby, ve které se film odehrává. K skutečnému a šokujícímu příběhu z Československa 30. let napsal scenář absolvent FAMU Miro Šifra.

Kdy a jak vznikla idea filmu Úsvit?

Před pár lety jsem v antikvariátu našel prvorepublikovou učebnici soudního lékařství od Františka Hájka a v kapitole O “věcech sexuálních” byly případy lidí, které jsou dodnes tabuizované. Přišlo mi fascinující, že lidé před 100 lety měli v těchto tématech více zvědavosti a méně předsudků, než máme my dnes.

Příběh filmu jste zasadil do baťovského světa 30. let na Slovensko. Jaký vztah máte k danému regionu a období, a co Vás fascinovalo na baťovském prostředí?

Narodil jsem se kousek od baťovského města Svit, ale i “vesnická část” filmu se mě týká – například úvodní píseň je přímo z vesnice, ve které jsem prožil dětství (Vernár!). A ve městě, postaveném na zelené louce, kde ještě všichni mají utopické sny o lepší budoucnosti, se dají postavám pěkně ničit sny a bortit iluze.

V centru dění je tajemný nález uprostřed fabriky, který nabourá jinak idylický život hlavních postav. Tato událost zpochybňuje samotnou genderovou podstatu světa, který vaše postavy ve filmu znají. Jak se Vy sám stavíte k těmto tématům, které jsou i v současnosti hojně diskutovány?

Mám velký problém s jednou stranou těch debat, pro kterou je gender jen nějaká ideologie, kterou je třeba zničit. Když chcete zničit “genderovou ideologii” velmi konkrétním lidem – mým kamarádkám a kamarádům – jde doslova o život. Nepotřebují ani poučovat, žijí to. Raději bychom jim měli víc naslouchat, člověk se naučí víc i o sobě, aspoň mně se to tak stalo.

Úsvit začíná jako detektivka, postupně se ale změní v osobní drama hlavní hrdinky a postav kolem ní. Vy osobně jste zkušený autor filmových i televizních detektivek, proč jste se rozhodl tento žánr v Úsvitu rozvinout jiným směrem?

Zjistil jsem, že mě klasická detektivka nudí. V detektivce čekáte, že nakonec dobří detektivové chytí vraha a svět bude zase v pořádku. Detektivové ale nejsou vždy fajn a svět často není v pořádku.

Jednou z vedlejších postav je i charakter Továrníka ztvárněného Ladislavem Hamplem ve složité protetické masce, která bude divákům nepochybně připomínat slavnou osobnost česko-slovenských dějin. Z jakého důvodu není ve filmu nikdy pojmenována jménem a definuje jí pouze funkce?

Továrník je pro mě zástupcem celé generace, podnikatelské elity 30. let. Díky tomu, že po nich přišla úplná zvěrstva a diktatury, jsme jim hodně odpustili. Myslím, že dnes už si na ně ale můžeme dovolit i střízlivější pohled. Byli plní absurdních nápadů a nedohlédli následky svých činů. Bylo by nespravedlivé obviňovat jednoho konkrétního majitele továrny.

Příběh je inspirován skutečnými událostmi, ale kombinuje několik skutečných dějů dohromady a tvoří originální celek. Jste fanouškem filmové fikce, která se výrazně inspiruje skutečností?

Hlavně jsem fanouškem historie ideí, tedy směru dějepisectví, který se nezabývá daty a životopisy historických osobností, to si najdete na Wikipedii, ale více se zajímá o to, jak která doba vnímala svět kolem sebe a jak se to přeneslo do současnosti. A proto i anglický název filmu odkazuje na slavnou esej Bruna Latoura “Nikdy jsme nebyli moderní”, v níž rozebírá naše zažité představy o pokroku a modernitě.

S režisérem a producenty Matějem Chlupáčkem a Majou Hamplovou spolupracujete již poněkolikáté, proč jste si vybral zrovna je pro realizaci tohoto scénáře?

S Matějem a Majou máme stejnou představu o tom, jaké filmy chceme točit. Společensky, ale i pro nás osobně důležité, ale nesmí nudit lidi, kteří se s těmito tématy setkávají poprvé. Je ok, když se film nelíbí, nesouhlasíte s ním nebo rovnou pobuřuje, ale nuda je filmařský hřích. A nějak jsme se kolektivně shodli na tom, že bychom se jí tedy zkusili vyhnout, jak jen dokážeme.

Proč by měli diváci vidět film Úsvit?

Úsvit je především napínavý příběh o ženě, která se vzepřela svému světu a chce znát pravdu, ať je jakkoliv nepříjemná. A je třeba to vidět kvůli vynikající Elišce, která ze sebe do té náročné role dala všechno. A kvůli Richardovi, který s velkou upřímností natočil scény, které pro něj nejsou jen fikce.

MAG#art2friends