Rozhovor se Štěpánem Kozubem nejen o filmu Útěk

Příběh je předevších o těch dvou klucích. Já hraju tatínka jednoho z nich, a i když je to poměrně malá role, mám jen 4 natáčecí dny, je krásně napsaná. Otec je poměrně zásadový, tvrdý ke svému synovi, jenže když uteče a on ho nemůže najít, nastane zlom, který se dá pěkně odehrát. Zlom, kdy se v něm probouzí otcovská láska, která byla do té doby vyjadřována především pomocí útoku, tlaku. Tatínka jsem si před kamerou zahrál vůbec poprvé a líbí se mi to, já sám jsem otec, takže nějaké zkušenosti mám a jsem rád, že už se přehrávám do středně starých postav.

Já jsem s Davidem dělal film Spolu, a ještě máme před sebou film o Jaroslavu Haškovi, který vzniká v trochu delším procesu. David je teď ve fázi, kdy píše scénář a sbírá informace. Z toho, co vím, tak se potkává s lidmi, kteří mají k tématu Hašek co říct, s historiky, dohledává různé vzpomínky na Haška, zajímavosti. Já dělám vlastně to samé, ale každý po své ose a myslím, že v jednu chvíli ty informace spojíme a uděláme z toho nějaký výcuc. Ale už jsme mluvili o našem cíli vyložit Haška takového, jaký skutečně byl. Hašek žil poměrně dynamický život, byl to bohém, sám se upil k smrti v poměrně mladém věku, kolem čtyřiceti let. Takže chceme ukázat tu jeho bouřlivou duši. Byl to geniální autor, ale zároveň bojoval s démony. To je něco, co chceme do toho filmu promítnout.

Bohémský život ani tak ne, ale každý máme nějaké svoje démony. Není normální, když se živíte tím, že někoho rozesmáváte, to není zdravé, chodit se ponižovat na jeviště, to normální člověk, který je vyrovnaný, neudělá. Takže asi nejsem úplně srovnaný a asi si řeším nějaké svoje problémy. Výhoda je, že to umím přetavit skrze humor, což je vždycky lepší než přes nějaké drogy nebo tak. Takže démonů mám spoustu.

Hašek, pokud se to povede, a jiné filmové natáčení bych v příštím roce mít neměl. A pak systematický provoz našeho nového BUMBUM Comedy Clubu, který v Ostravě otevíráme 17. prosince a kde chceme pravidelně vystupovat, máme tam i spoustu umělců napříč Česko-Slovenskem. To bude takový můj závazek, že tomu prostoru pomůžu udržet nějakou myšlenku, i když tam mám spoustu skvělých lidí. No a čekají mě také premiéry v divadle Mír.

Ty dva svedla náhoda. Desetiletý Saša utekl z domova, když na něj padlo podezření, že se svými kamarády podpálil stodolu. Sedmnáctiletý Ruda utekl z pasťáku, protože napadl ošetřovatele. Potkali se v zahradním domku Sašova dědy a jejich cesty by se záhy rozdělily, kdyby Saša nezjistil, že to byl Ruda, kdo stodolu zapálil, a kdyby se nerozhodl, že ho přinutí se přiznat policii, aby on a jeho kamarádi nebyli potrestáni. Jenomže Ruda nemá nejmenší zájem se přiznávat. Chce pryč. Pryč z téhle země, daleko od svého dosavadního života po dětských domovech a pasťácích. A aby mu Saša tenhle plán nezhatil, vezme si ho tak trochu jako „rukojmí“… Společná cesta dvou kluků, kteří to v životě nemají jednoduché, trvá sice jen dva dny. Oba se však během nich změní. A oba poznají, že přátelství se někdy může zrodit i ze strachu a v situacích, kdy vám jde o život.

MAG#art2friends