Souostroví / Archipelago 13 *A3

Výstavu v Galerii UM lze rozdělit do čtyř okruhů, kterými se ateliér od roku 2011 zabývá: nová příroda, materialita, robotizovaná výroba a datový prostor. Souostroví tvoří reprezentativní kolekce úspěšných projektů a jejich autorů bez autoritativní hierarchie, typologické kategorizace a zapracování do časové osy. Veřejnosti jsou představeny téměř tři desítky architektonických modelů vytvořených studujícími, doktorandy, ale také bývalými a současnými pedagogy ateliéru – Imrichem Vaškem a asistenty Shotou Tsikoliyou či Martinem Gsandtnerem.

Tematické skupiny – ostrovy – představují pozoruhodné a často oceňované projekty, jež sklízely ohlas na domácích, ale i na mezinárodních výstavách Milano Design Week, Ars Electronica v rakouském Linci, Kunsthalle v Bratislavě nebo v Českém kulturním centru a Brot-Fabrick ve Vídni. K vidění jsou nejen modely, ale i reálné výstupy výzkumných projektů, jako například technologicky experimentální židle, které vznikly ve spolupráci se slovenskou společností ITB a ASL.

„Je příjemné zjišťovat, kolik nadaných a zapálených studentů a kolegů v ateliéru působilo, jaké i s odstupem času vznikaly v ateliéru zajímavé práce, které lze porovnávat a konfrontovat s mezinárodním prostředím. Těší mě, že většina kolegů se živí profesí, kterou u nás na UMPRUM vystudovali. Mnoho jich má vlastní studia a někteří z nich byli nebo jsou součástí významných architektonických ateliérů. Jmenovat můžu Evu Kvaššayovou ve Foster Partners v Madridu, Martina Gsandtnera v Zaha Hadid Architects v Londýně, Davida Kovaříka ve Franz&Sue a Feld72 ve Vídni, Veroniku Miškovičovou u Tomáse Saracena a LAVA v Berlíně. Radost mám i z pedagogického působení doktoranda Jana Perneckého na Bartlett v Londýně a IAAC v Barceloně,“ hodnotí uplynulých třináct let ateliéru jeho vedoucí profesor Imrich Vaško.

Expozici doplňuje procesuální tvorba textu robotickým ramenem, které jako jeden ze současných nástrojů ateliérové tvorby po dobu trvání výstavy performuje časovou osu a popis jednotlivých projektů na stěnách galerie.

„Instalační strategie dává podnět k přemýšlení o povaze toho, jak a z čeho jsou fyzické exponáty generovány. Je záměrně koncipována tak, že exponáty nemají žádné podstavce, ale jsou přímo umístěny na podlaze. Vynořují se z něčeho skrytého pod povrchem, z něčeho, co samo už nezbytně nemusí mít podobně pevnou, stabilní, fyzickou povahu,“ odkazuje na důležitou roli virtuálna, digitálního zpracování nebo využití umělé inteligence při tvorbě kurátor výstavy a pedagog UMPRUM Cyril Říha.

MAG#art2friends