Tereza Dočkalová – 100x Nora

Je to samozřejmě pecka, už před několika lety přišla dramaturgyně této inscenace Daria Ullrichová a říkala, že podle archivu je to nejhranější Nora v dějinách českého divadla, což je prostě totální nástřel a pecka a je to dobře.

Musím říct, že ne. Set up téhle inscenace byl od režiséra Jana Nebeského tak výborně nastavený, že tam není potřeba na nic novýho, velkýho přicházet. Tam je jenom potřeba držet se určitých zákonů, které on nastavil. Jeden z nich je hledání trapnosti ve vztahu těch dvou, což je hodně zábavný a v něčem děsně očistný pro člověka samotnýho, protože začne mít rád svou vlastní trapnost, začne ji vyhledávat. Nějak ji asimiluje do svýho života jako takovou milou, křehkou věc. A to je samozřejmě pecka.

Na začátku, po premiéře, jsem několik repríz chodila do divadla už ve tři odpoledne, abych si to celé třeba 3x přehrála, ať se mi ta mapa představení dostane co nejrychleji do těla. Musím říct, že dostala. Minutu před představením si nikdy nedokážu vzpomenout na žádnou svoji repliku, jsem z toho dost nervózní a říkám si, že dneska teda už se to stane, že tam přijdu a zapomenu to, na něco si nevzpomenu, protože teď si nic nevybavuju…

No řeknu to všechno, protože tělo si to pamatuje. Ta mapa je tak přesná a extrémně vycizelovaná, že mám pocit, že v rámci rytmu toho představení už je to nějaký vesmírný jam session nějakých úplně vostrých jazzmanů. To mě na tom moc baví – ty předávky, ten přesný rytmus a ta svoboda v tom. Ano, prostě se to povedlo a zaklaplo to, takže není potřeba měnit nic.

Pracuju na monodramatu Máma, které bude mít premiéru 6. a 7. června na malé scéně Divadla pod Palmovkou – ve Studiu PalmOFF. Napsala to Esther Bol, ruská autorka, která už ale z Ruska dávno utekla, dokonce si změnila jméno. Je to hra o vztahu matky s dcerou, o hledání naděje, o tom, že ne vždycky je to nastavený tak, že ta naděje je na krámě pro vás. Mělo by to být křehký a měla by tam být taková Euforie pro jednoho člověka, pro východní Evropu.

Manželství Nory a Torvalda Helmerových se zdá být vzorově šťastné. On dělá kariéru a ona je tou nejroztomilejší oddanou manželkou, jakou si ctižádostivý muž může přát. Leč v nedávné minulosti se Nora v zájmu svého manžela dopustila drobného podvodu. A teď je v pasti vyděrače…. Slavná Ibsenova hra, která byla ve své době naprosto skandální, je dnes kupodivu stále aktuální. Závěrečné rozhodnutí ženy Nory působilo tehdy nemravně emancipovaně a autorův ironický nadhled se v současnosti týká nejen tohoto rozhodnutí, ale už i samotné panenky Nory. Režie se ujal Jan Nebeský, jehož předešlé ibsenovské inscenace byly vysoce ceněny a dočkaly se uznání i na prestižních mezinárodních festivalech. Za režii Nory získal ocenění Divadelních novin 2016/2017.

MAG#art2friends