Vzácný pohled do křehkého světa otců a synů, mužské identity a intimity

Brněnské Divadlo Husa na provázku uvedlo dlouho očekávanou premiéru komorní inscenace Nie sme doma, v níž režisérka Anna Davidová rozžívá dopisy, které si v devadesátých letech vážně nemocný slovenský hudebník Dežo Ursiny (1947–1995) a jeho dospívající syn Jakub (1977) posílali z pokoje do pokoje jednoho panelákového bytu. Tvůrci inscenace lákají na vzácný pohled do křehkého světa otců a synů, mužské identity a intimity. V zápase o vztah, sblížení a nakonec i o holý život se na sklepní scéně střetnou Jan Kolařík coby Dežo a nováček provázkovského souboru Matouš Benda jako Kubo. V inscenaci zazáří také herečka Markéta Matulová a kapela hrající živě Ursinyho magické skladby.

„Vzhledem k intimitě bytových dopisů mezi otcem a synem si nesmírně vážíme toho, že nám ´syn´ Jakub umožnil jejich zdivadelnění. Jeho velkorysost a důvěra pro nás byly závazkem a zároveň představovaly povzbuzení k tvůrčí svobodě. Jsem moc rád, že pozoruhodně citlivá dramatizace Martiny Kinské a výjimečně obrazivá režie Anny Davidové této svobody využily směle – a zároveň s neobyčejným citem pro křehkost, krutost i humor, které s sebou rodinné soužití často přináší. S velkou dávkou fantazie a odhodlání porozumět ostatně k náročným rolím přistoupil i známýProvázkář´ Jan Kolařík a oba provázkovští nováčci Matouš Benda a Markéta Matulová . Všichni se v magických Ursinyho skladbách hraných živě čtyřčlennoukapelou představí také jako zpěváci,” uvedl umělecký šéf Divadla Husa na provázku a dramaturg inscenace Martin Sládeček.

Bude to, jak doufám, takový rozehraný koncert, ze kterého vyrůstá dialog věčně zápasícího Otce a Syna. Jak skutečně vypadalo soužití těchto dvou mužů bojujících o své místo na světě se můžeme jen dohadovat. Skutečně otevřeně a vroucně spolu však byli schopní komunikovat jen v dochovaných dopisech. Oba dva jsou vlastně trochu takovými smutnými zbabělci, kteří po celou dobu ze strachu z odmítnutí řeknou jen minimum slov – ale v dopisech proudí citová dálnice. Proč je tak těžké přerůst vlastní ego a vystavit se všanc skutečné blízkosti? Chceme prozkoumávat ticho a nekonečnost rozpaků. Je to celé možná spíš naše fikce, pohled na soužití dvou zaťatých hlav než dokumentární portrét legendy Ursinyho, přiblížila režisérka inscenace Anna Davidová.

S Annou Davidovou i s Martinem Sládečkem jsem v minulosti pracovala (byť nikdy ne v jejich vzájemné dvojici) a v duchu jsem si přála, aby se zas něco takového naskytlo. Navíc Provázek je podle mě v působivém tvůrčím rozpuku, či spíše květu… Zkrátka je to divadlo, které mě zajímá, dává smysl a podněcuje k přemýšlení, hloubání, porovnávání se i sama se sebou. A nyní tu byli, s Provázkem navíc, oba – a ještě s tak zajímavou a silnou látkou, v níž je snad všechno podstatné pro silné drama: velmi razantní omezení prostoru a času, iniciační prvky dospívání, hledání dialogu a porozumění, působivé prolínání prudkosti, někdy až (sebe)destrukce s křehkostí a jemností,” vysvětlila dramatička Martina Kinská.

Premiéra i nejbližší reprízy Nie sme doma byly vyprodány, v prodeji jsou aktuálně lístky na reprízy koncem března – 23. a 24. 3. 2024.

MAG#art2friends