Avant-Garde – tři choreografie o čase, smrti a lásce

Umělecký ředitel Baletu ND Filip Barankiewicz shrnuje záměr večera: „Každé z děl vznikalo samostatně, ale spojuje je citlivá reflexe času, pomíjivosti a proměnlivosti lidské existence. Diváci se mohou těšit na rozdílné choreografické jazyky i hluboký vnitřní prožitek."

4 Seasons: proč se bojíme mluvit o smrti?

Choreografii 4 Seasons vytvořil polský choreograf Robert Bondara, od roku 2018 šéf Baletu Poznaňské opery. Nápad nosil v hlavě čtrnáct let – od chvíle, kdy poprvé slyšel přepracovanou verzi Vivaldiho Čtvera ročních dob od Maxe Richtera.

Dílo se nebojí jít na dřeň: „Rodíme se, žijeme – a umíráme. Střídání jara, léta, podzimu a zimy mi připomíná koloběh lidského života. Ale proč jsme z tohoto cyklu vyloučili smrt? Proč děláme, že neexistuje? V západní kultuře smrt není ‚sexy', deprimuje nás. Přitom k nám bytostně patří. Proto jsou kostýmy i scéna v mém baletu částečně z papíru – ten nejlépe vyjadřuje naši křehkost. Když se narodíme, jsme nepopsaný list, ale jak stárneme, přibývají zkušenosti i vrásky. Jako by nás někdo zmuchlal – jsme krásně pomačkaní."

27'52": kolik času ti ještě zbývá?

Druhé dílo 27'52" pochází od Jiřího Kyliána – jednoho z nejvýznamnějších choreografů planety, přes čtyřicet let spjatého s nizozemským Nederlands Dans Theater. Název není náhoda: označuje přesnou délku choreografie na vteřiny. Hudbu složil Dirk Haubrich z elektronicky zpracovaných motivů nedokončené Symfonie č. 10 Gustava Mahlera – skladby, kterou Mahler psal ve chvíli, kdy umíral.

Kylián o díle říká: „Vnímám ho jako meditaci nad časem a nad jeho rychlostí, která je v konečném důsledku velmi relativní. Je to o stárnutí a o vymezeném úseku, který nám byl dán. Jde o dialog mezi strojem, který měří čas, a lidskou duší, která ví, že její čas je vyměřený."

Lovebirds: James Brown + Bohuslav Martinů 

Závěrečnou novinku Lovebirds přivezl Marco Goecke, od sezony 2025/2026 umělecký ředitel Basilejského baletu a hlavní tvář současného německého baletu. Jeho rukopis poznáte okamžitě – pohyb se soustředí do paží a rukou, výsledek je hypnotický. V ND jeho tvorbu diváci viděli v sezoně 2023/2024 ve Fly Paper Bird v rámci triptychu Beyond Vibrations.

Pro Avant-Garde Goecke sáhl po netradičním mixu: hudba Bohuslava Martinů (Dvojkoncert pro dva smyčcové orchestry, klavír a tympány, B.271) a písně Jamese Browna It's A Man's Man's Man's World a Lost Someone.

„Zohlednit hudbu českého skladatele mi dává smysl. Jsem v Česku. A proč James Brown? Fascinuje mě jeho energie. Připomíná mi dobu, kdy lidé skutečně riskovali, chtěli něco nového. Byl osobností, někým, kdo překračoval hranice."

Svůj tvůrčí proces Goecke popisuje takto: „Obrazy prostě přicházejí. Nemám na to odpověď. Když jsem byl dítě, své fantazie jsem se bál. Dnes je právě tato imaginace mým největším zdrojem." A tanečníci ND ho zjevně nadchli: „Nechtěl jsem, aby jen mechanicky naplnili formu. Chtěl jsem v nich něco objevit. Vyprávěli mi své osobní příběhy a mně se obrazy z těchto okamžiků ukládaly v hlavě. Všechno, co vidím a slyším, se může stát součástí mého díla."