GUČI GUČI GUČI: Divadelní inscenace, která propojuje módu a emoce

Příběh za inscenací

Tvůrčí tým složený ze studentstva a mladých tvůrců nezávislé scény se rozhodl zkoumat otázku: proč a jak móda vyvolává tolik emocí. Autorská inscenace GUČI GUČI GUČI v režii Evy Lietavové nabídne divákům pestrý svět, ve kterém se prolínají barvy, střihy a materiály. Scénografii založenou především na kostýmech vytvořila talentovaná studentka Anastasia Atapina, a autorskou hudbu dodává herec a hudebník Matěj Šíma.

Na téma identity, které je společné jak módě, tak divadlu, se tvůrčí tým rozhodl pracovat jako s pobídkou k expresivní divadelní formě. Režisérka Eva Lietavová o inscenaci říká: „Móda a oblékání vyvolává ve společnosti velké emoce. Někdo se jimi nechává rád pohltit a někomu se zase můžou zdát nepřiměřené. Pro naši inscenaci jsou ale výrazné emoce základním stavebním kamenem pohybu, herecké exprese, textu i dalších složek. S nápadnou expresí pracujeme tak, abychom vystihli tvář módního světa a zároveň tyto emoce zobrazujeme tak, aby se v nich našli i ti, kteří módou nežijí. Koneckonců, nelze popřít, že se móda skutečně týká všech. Ovlivňuje, jak se cítíme, jak nás vnímají ostatní a taky zásadním způsobem mění tvář planety, na které žijeme.”

Charakter a tvorba rolí

Inscenace se odehrává během večírku po módní události, kde se setkávají postavy s vlastními tématy – od bohyně revoluce po boha versatility a marketingu, či zástupce různých profesí módního průmyslu. Dramaturg Patrik Boušek vysvětluje proces vzniku postav: „Nejdříve jsme s herci probírali, co je na módě zajímá, jak se k ní vztahují a jaké s ní mají zážitky, načež naše výtvarnice Anastazie přišla s návrhy kostýmů inspirovanými jednak těmito rozhovory, a zároveň herci samotnými, jejich energií a náturou. My jsme pak postavy budovali kolem těchto kostýmů, přiřazovali k nim různé atributy, které k módě patří a snažili se určit, jaké role mají ve světě naší hry. Kdo šaty navrhuje, kdo je kupuje, kdo je prodává, atakdále. Tuto představu jsme přednesli hercům a nechali je hrát si s těmito proto-charaktery a na základě jejich improvizací jsme je ještě zpřesňovali. Výsledné postavy sice pracují se stereotypy spojenými s módou, ale rozšiřují je, nebo převrací.“