Search icon

Odysseus jako nový Oppenheimer? Proč Nolanova Odyssea mění Homéra víc, než čekáte

Co asi vedlo Christophera Nolana k tomu, aby se pustil do adaptace jednoho ze základních textů západní kultury, a to rovnou na 70mm a IMAX kamery? Odpověď dává hlavně způsob, jakým pojal postavu Odyssea.

Odysseus jako duchovní pokračovatel Oppenheimera

Matt Damon jako Odysseus spojuje dvě polohy, které umí zahrát nejlíp: obyčejného chlapa a akčního hrdinu ve stylu Jasona Bournea. A právě v tom je klíč k tomu, proč tahle postava tak dobře zapadá do Nolanovy filmografie.

Odysseus totiž funguje jako logické pokračování Roberta Oppenheimera z Nolanova předchozího filmu Oppenheimer (2023). Stejně jako otec atomové bomby je i tenhle Odysseus muž, kterého vlastní důmysl, inteligence a nezřízená ctižádost dovedly k činu, jenž způsobil smrt, zkázu a nadobro změnil chápání civilizace. Tam bomba, tady lest s trojským koněm, díky které Řekové vyhráli válku a vyplenili Tróju s brutalitou, za kterou ho pak bude sžírat drtivý pocit viny.

Právě pocit viny, za zkázu vlastní civilizace i za muže, kteří kvůli němu zemřeli, je skutečným motorem jeho cesty domů.

Co táhne Odyssea k Ithace

Proti tomuhle pocitu viny stojí něco, co je pro Nolana stejně typické: Odysseus je podle Nolana další z řady vdovců nebo truchlících mužů, kteří se v jeho filmech pořád vracejí. Podobá se Cobbovi z Inception (Počátek), jen místo zesnulé manželky ho pronásleduje vyčítavá Athéna s tváří Zendaye. Nebo Cooperovi z Interstellar, jen místo cesty na hranice vesmíru čeká Odyssea cesta zpátky k rodině, k manželce Penelopě a synovi Telemachovi.

Nolanovi hrdinové navíc typicky padají za oběť vlastní domýšlivosti a touze zpochybňovat pravidla a limity, ať vnější, nebo vlastní. I Odysseus, který se neustále staví proti bohům a jejich vůli, se musí naučit krotit vlastní pýchu.

Po téměř třech hodinách stopáže z toho vzniká postava věrná Nolanovu filmovému světu a zároveň překvapivě moderní a aktuální hrdina. Za rekonstrukcí antického klasika a za velkolepou, zároveň staromódní i současnou podívanou jako by se skrývalo morální varování: nenechme se unášet důvěrou ve vlastní důmysl a nezapomínejme na to, co je v životě skutečně důležité, protože k bodu civilizačního kolapsu se možná blížíme rychleji, než si myslíme.

Homérův epos a Nolanova verze, co všechno se změnilo

Nolanův Odysseus je válečný veterán s posttraumatickou stresovou poruchou, sžíraný vinou za lest, která zahubila celou civilizaci, a za smrt vlastních mužů. Není to už ten Odysseus, kterého známe z hodin řečtiny. Každá filmová adaptace je svým způsobem zradou originálu, ale pojďme se podívat na konkrétní změny, které mohou znalce eposu překvapit.

Polyfémos bez pokusu o komunikaci

Nejočekávanějším momentem bylo setkání s bájnými bytostmi, hlavně po zprávách, že pro Kyklopa vznikl šestimetrový animatronický model. Ve filmu ale chybí klíčový moment z eposu: v Homérovi se Odysseus snaží s Polyfémem komunikovat a věří, že ho ochrání Diova pravidla pohostinnosti. Nolanova verze naopak jde rovnou k oslepení netvora, teprve poté si hrdinové uvědomí, že Kyklop vlastně mluví, a začnou si klást otázku, jestli neměli zkusit domluvu. Následuje útěk, při němž Odysseus, aniž by tady prozradil své jméno, vystřelí na Kyklopa zbytečný šíp, čímž v něm vyvolá zuřivost.

Kirké jako čarodějnice tělesné hrůzy

Na ostrově Aié čeká na Odyssea a jeho muže Kirké, bohyně nebo čarodějka, která je v eposu promění v prasata pomocí kouzelných lektvarů. V Nolanově filmu se z ní stává čarodějnice, jež muže doslova přetváří do různých tvorů, s výraznou dávkou animatroniky a CGI efektů i s humorným podtónem, díky kterému se Odysseus dostane k tomu, co potřebuje. V originále stráví Odysseus s Kirké rok, než ho jeho společníci přemluví k odjezdu.

Laistrygonové v neočekávané zbroji

Jedna z nejvíc diskutovaných scén, na niž narazili diváci už v traileru, ukazuje na ostrově dítě, které se nejdřív směje a pak vydá pronikavý výkřik, na který přiběhnou obři v lesklé zbroji. Jde o Laistrygony, kanibalský kmen. Nolan jim dal zbroj, možná aby vizuálně obstáli vedle předchozího Kyklopa, ale scéna útoku na lodě nechává nejasné, jestli se kanibalismus vůbec odehrává.

Trojský kůň a nejasná logistika

Nolanův obří kůň stojí vzpřímeně, jako by vyrůstal ze země, a doprovází ho Sinón, kterého Odysseus obětuje pro úspěch plánu. Ve filmu Sinón netuší, co se děje, a umírá, zatímco v eposu je to vědomý zvěd a zrádce, který přesvědčí Trójany, aby koně vpustili do města, a sám jim otevře brány (v eposu zemře až později, mezi Skyllou a Charybdou). Přesun koně přes hradby, tažený lany a nakonec postavený na čtyři nohy před chrámem, působí logisticky nejasně, ale scéna zkázy Tróje patří k nejsilnějším momentům filmu.

Sirény: věrná, jen zkrácená scéna

Tahle část patří k vizuálně nejnáročnějším a Nolan ji řeší rychle, ale věrně, s přidaným Odysseovým voice-overem o tom, co jejich zpěv znamenal. Samotné Sirény nejsou vidět, jen jeden z námořníků si strhne voskové ucpávky z uší a skočí z lodi vstříc neznámému osudu.

Skylla, Charybda a jasnozřivá Kirké

Zde Odysseus lže svým mužům a na Kirčinu radu jim zamlčí, co ví. Vyprávění zůstává věrné originálu, Charybdu ani jejího víru divák nevidí, objevuje se ale Skylla ve scéně, která připomíná staré animace Raye Harryhausena. Ať už šlo o vědomý hold, nebo ne, výsledek není úplně přesvědčivý.

Zmizelí bohové a vynechaná Nausikaa

Kvůli stopáži Nolan úplně vynechává epizodu s Feaky a s Nausikaou, tedy tu část, která v eposu po sedmi letech u Kalypsó konečně dopraví Odyssea na Ithaku. Nejvýraznější je ale absence bohů, kteří v eposu hrají klíčovou roli, jako by Nolan věřil, že člověk je strůjcem vlastního osudu (i když přítomnost Athény naznačuje, že jde možná jen o projekci hrdinovy krize). Postavu Kalypsó navíc Nolan spojuje s epizodou Lotofágů, mírumilovného národa jedlíků květu zapomnění, od kterých musí Odysseus své muže odtrhnout, než zapomenou na svůj úkol.

ODYSSEA @CinemArt

Spona místo vyřezávaného lůžka

Závěr filmu se drží eposu poměrně věrně: chybí jen korunovace Meneláa, odjezd Odyssea s Penelopou a scéna, v níž otec Laertes pozná v Odysseovi svého syna. Nolanovým vynálezem je spona: Penelopa ji dá manželovi, aby poznala, jestli mluví pravdu ten, kdo tvrdí, že Odyssea viděl. Dojemná scéna z eposu, kdy Penelopa pozná manžela až podle lůžka, které vlastnoručně vyřezal, ve filmu chybí, nahrazená právě sponou.

Nolan si tedy dovolil pořádnou dávku tvůrčí volnosti. Některé změny jsou pochopitelné, jiné jsou asi spíš ústupkem vkusu moderního publika. Jestli to jako celek funguje, musí ale posoudit každý sám, v kině. Třeba v Bio Oko, kde film poběží z 35mm filmové kopie.

film

Číst další

loading