Proč by každx mělx číst romskou literaturu?

Mezi stěžejní knihy nakladatelství patří povídkové sbírky Všude samá krása, Samet blues, nedávno vydaný titul Diliňi Dora. Kher se ovšem neomezuje jen na beletrii pro dospělé čtenářstvo, vydává i dětskou literaturu nebo třeba komiksy.

Romská literatura je v mnohém obohacující nejen pro současnou českou literaturu. Má hluboké kořeny, které se dají kvalitativně srovnávat s velkými tituly naší historie – například povídková sbírka Nechci se vrátit mezi mrtvé od autorky Eriky Oláhové při čtení silně evokuje magickou atmosféru Kytice Karla Jaromíra Erbena.

 Povídková sbírka Všude samá krása (kol. aut.) vychází poprvé v roce 2021 a následně v reedici v roce 2023. Dvacet autorů a autorek v povídkách, z nichž většina je v knize v romštině i v českém překladu, reflektuje průběh dějin od nacistické okupace po sametovou revoluci.

Dílo je důležitým svědectvím o romské historii v rámci Československa, nejvíc však sbírkou rezonují poslední povídky, které reflektují pád komunismu a nástup kapitalismu. Pro majoritní společnost byl tento společenský krok tím „správným“ – znamenal svobodu, možnost všestranně růst... Mezitím pro romskou komunitu, jak o tom vypovídají povídky na konci díla Všude samá krása a většina povídkové sbírky Samet blues, znamená změna režimu ztrátu osobních a pracovních jistot, komunity, jistoty bydlení... obecně ztrátu existenčních a sociálních hodnot.

Povídková sbírka dekonstruuje černobílé vnímání komunistického režimu po roce 1989. Většinový narativ prezentuje zlomový rok jako vítezství dobra, svobody a demokracie. Povídky však ukazují, že pro některé skupiny obyvatelstva znamená převrat naopak ztrátu bezpečí – hrozba násilí na Romech a Romkách v rámci rostoucí komunity skinheads v 90. letech, ztrátu životních jistot – jak je ukázáno např. v povídce To je  ten váš kapitalismus Marie Sivákové, která popisuje masivní propouštění romského pracovnictva z továren, kde pracovalx desítky let, nebo ztrátu materiálního zajištění – popisováno v povídce Žižkovák nebo biografickém románu Skutečná cesta ven Patrika Bangy, který komentuje, jak po převratu realitní makléři vyplácelx romské obyvatelstvo z jejich pražských bytů. Bylx pak nuceni se odstěhovat mimo Prahu jinam.

Čtení romské literatury boří zažité stereotypy o romské komunitě. Nejen český vzdělávací systém prostupují stereotypy o romské komunitě dodnes. Síla povídek a knih vydávaných nakladatelstvím Kher tkví v tom, co popisují mezi řádky – že Romové bylx a jsou stále součástí české literatury, kultury a společnosti.

Literatura romské kulturní menšiny nabízí možnost události, které majoritní společnost vnímá veskrze pozitivně, sledovat i z jiného úhlu pohledu. Ačkoli jsou jednotlivé povídky knihy Všude samá krása výrazně odlišné – ve vyprávěcí perspektivě, sociálním postavení jednotlivých postav... – prolínají se skrze ně podobné motivy, které v české literatuře nemají obdoby: pád do existenční a materiální nejistoty, který je umocněn konfrontací s otevřeným rasismem a fyzickým násilím.

Finální povídky díla Všude samá krása neslouží jako obhajoba totalitního režimu. Slouží jako zrcadlo naší vlastní společnosti a toho, jak se o sametové revoluci mluví dodnes. Nenásilně bourají stereotypy o romské komunitě a učí čtenářstvo empatii.