Už letím: Nová kniha z vrtulníku záchranky, která ti může jednou zachránit život

Třicet příběhů přímo z terénu

Náhlá zástava oběhu. Tonutí v bazénu. Pád z koně. Autonehoda. Ze země se zvedá záchranářský vrtulník a na jeho palubě sedí doktor Marek Dvořák. Tři desítky příběhů tě přenesou přímo do terénu – na palubu vrtulníku, na místo nehody i na urgentní příjem. Do světa, kde se během jedné služby vystřídají naděje, bezmoc, vyčerpání i svérázný lékařský humor.

Nejde jen o příběhy – jde o znalosti, které zachraňují životy

Na konci každého příběhu najdeš praktického průvodce první pomocí: jak zachovat chladnou hlavu, co dělat nebo jak se do situace vůbec nedostat. Nejde tudíž jen o svědectví ze zákulisí záchranky, ale taky o knihu, díky které jednou můžeš zachránit život.

Autoři o knize

Marek Dvořák slibuje atmosféru, která tě vtáhne: „Nečekejte suchou učebnici první pomoci ani seznam pouček, které člověk po pěti minutách zapomene. Vezmu vás s sebou přímo do vrtulníku a při čtení budete mít pocit, že jste v terénu se mnou. Uslyšíte vysílačku, zvuk rotoru, houkaček, ucítíte letecký benzín."

Martin Moravec, který přichází se zcela novým žánrem oproti své dosavadní sérii knižních rozhovorů, dodává: „Já jsem se tak cítil hned dvakrát. Když jsem příběhy poslouchal, i když jsem je poté psal. Je to opět horská dráha emocí a samozřejmě nechybí Markův typický humor."

Ukázka z knihy: Moment, který tě dostane

Srdce malé dívky stále nechce naskočit. Šance na přežití bývá těžké odhadnout, ale tady je to opravdu jedna ku deseti tisícům. Přesto jsou rodiče slušní, pokorní a chvílemi si až říkám, jestli si vůbec uvědomují, jak vážné to s jejich dcerou je. Kdyby panikařili, zvedali hlas či pobíhali po bytě, ani na vteřinu bych se na ně nezlobil. Už dlouho mi žádný výjezd tak tvrdě nepřipomněl, že i já mám dceru. Sice o dost mladší, ale taky se světlými vlasy. „Snaž se, Marku, sakra, snaž se," říkám si. Skláním se k intubaci a vtom mě sekne v zádech. Ale ne že mě v nich trochu píchne. Bolestí mi na čele vyskakují kapky potu a chce se mi křičet. Jenže to tady nikoho nezajímá. I kdybych měl ochrnout, jsem tu pro Simonku a její rodinu, která doufá v dobrý konec, a navíc potřebuje stěnu, o kterou se může opřít.