„V nejkrásnějším domě Adolfa Loose žila rodina Müllerových a sám Adolf Loos ve zdejším obývacím pokoji před téměř 100 lety oslavil 60. narozeniny. Po roce 1948 se tady začaly psát bohužel nepříliš hezké příběhy, ale od roku 1989 se vila znovu nadechla, v roce 2000 byla poprvé zpřístupněna veřejnosti a nyní začínáme psát další kapitolu. Ta spočívá ve větší otevřenosti vůči návštěvníkům, kdy řada Pražanů v této vile ještě nikdy nebyla a my se těšíme, že nyní přijdou,“ zve k návštěvě Eliška Zlatohlávková, kurátorka Müllerovy a nedaleké Rothmayerovy vily.
Vítejte u Müllerových! Vila se po rekonstrukci otevřela s novou návštěvnickou trasou a speciálními komentovanými prohlídkami
Pokoj pro hosty, hovorna, apartmán pro služky, koupelny pro služebnictvo... Prostory, které v minulosti nebyly přístupné, se stejně jako celá Müllerova vila v Praze-Střešovicích od 1. října otevřely veřejnosti. Architektonický skvost navržený Adolfem Loosem tak po rok a půl trvající rekonstrukci opět zve k návštěvě.
Pokoj pro hosty, hovorna, apartmán pro služky, koupelny pro služebnictvo... Prostory, které v minulosti nebyly přístupné, se stejně jako celá Müllerova vila v Praze-Střešovicích od 1. října otevřely veřejnosti. Architektonický skvost navržený Adolfem Loosem tak po rok a půl trvající rekonstrukci opět zve k návštěvě.
Müllerova vila nebyla postavena proto, aby se na ni lidé chodili dívat, ale proto, aby se v ní dobře žilo. Právě na tuto myšlenku navazuje nový koncept programu, který v Müllerově vile nabízí Muzeum Prahy. Cílem není vytvořit z vily dokonalý muzejní exponát, ale naopak jí znovu vdechnout život a nabídnout návštěvníkům zážitek, který propojuje jedinečnou architekturu, působivý interiér a historii rodiny Müllerových.
„Moc bych si přál, aby se z Müllerovy vily stalo vřelé, autentické a živé místo, které s otevřenou náručí vítá všechny své návštěvníky, ať už jde o světové znalce architektury, studenty designu, nebo sousedy ze Střešovic. Chci, aby se tu každý cítil pohodlně jako doma, ne jako na školní exkurzi v muzeu,“ dodává Ivo Macek, ředitel Muzea Prahy.
Nová prohlídková trasa návštěvníky provede prakticky celým domem, včetně garáže s dobovým automobilem, zeleninovým sklepem či vinotékou. Právě i tyto prostory ukazují, že Loosův dům nebyl jen architektonickým experimentem, ale promyšleným řešením pro každodenní rodinný život.
„V rámci komentovaných prohlídek představíme, jak tento prostor fungoval, jak zde rodina Müllerova žila, a také to, v čem spočívá genialita architektů Adolfa Loose a Karla Lhoty. Od listopadu jsme připravili také speciální komentované prohlídky. Jednak pro rodiče s dětmi, kdy se podíváme na celý dům očima Evy Müllerové, jediné dcery manželů Müllerových. A pro fajnšmekry nabízíme prohlídky zaměřené na principy tvorby Adolfa Loose a Karla Lhoty. Speciální prohlídku věnujeme i paní domu – Miladě Müllerové, jejímu pohledu na vilu a její osudy po roce 1948,“ upřesňuje Eliška Zlatohlávková.
Müllerova vila je přístupná každý den od středy do neděle výhradně v rámci komentovaných prohlídek. Maximální kapacita jedné prohlídky je omezena na osm návštěvníků, což umožní pohodlnější pohyb po domě a zároveň pomůže chránit mimořádně cenný historický interiér.
Projekt (T)Raumplan a nová publikace
Znovuotevření Müllerovy vily připomíná také projekt (T)Raumplan, který Muzeum Prahy před třemi lety připravilo ve spolupráci s významným nizozemským architektem Winy Maasem a jeho výzkumným a vzdělávacím think tankem The Why Factory. Maas tehdy společně se studenty Fakulty architektury ČVUT hledal možnosti, jak do komplexního prostorového uspořádání vily citlivě začlenit bezbariérová řešení. Projekt propojil odkaz Adolfa Loose se současným pohledem na architekturu a otevřel otázku, jak přemýšlet o zpřístupňování historických staveb z dnešní perspektivy. Dvojjazyčná publikace (T)Raumplan, kterou Muzeum Prahy vydalo ve spolupráci s The Why Factory, bude během října k dostání v e-shopu Muzea Prahy.
„Muzeum Prahy spravuje a provozuje několik budov, mezi nimi i Müllerovu vilu. Chce, aby tato místa byla aktivnější a živější, přístupnější a atraktivnější. Aby nebyla jen místy, kde se uchovává minulost, ale také místy, která něco nabízejí a žijí. Aby zkrátka co nejvíce lidí mohlo navštívit tyto krásné domy,“ podotýká architekt Maas.
