Bety ze Skotska: Operace Erasmus: část 0. – před odjezdem

Čert vem obecné fráze o psychické i finanční náročnosti, ďábel je skryt v detailu každodenního života. Nekonečný kolotoč nakupování, vaření, lokální MHD, praní, mytí nádobí atd., ten je třeba mít před kýženým rozhodnutím na paměti. I kdyby jen proto, abyste jej mohli coby téměř samostatní dospělí lidé považovat za automaticky zvládnutelný a jako občané svobodné země se rozhodli na Erasmus za nezapomenutelnými zážitky vyjet. Když to uděláte, zjistíte, že lidi vám dál budou říkat různé věci, ale vy už je nebudete poslouchat. Od daného okamžiku vás zajímá jediný názor – oddělení zahraničních styků (OZS) na vaší univerzitě.

Má domovská instituce, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, má OZS vlastní, fungující téměř perfektně. Ne že by si student naší fakulty rozhodnutý na studium do zahraničí vyjet nepřipadal během většiny výběrového i následného řízení naprosto přehlcen a ochromen. Osobně jsem celý pokus chtěla vzdát už když jsem začátkem ledna otevřela dokonale nepřehlednou tabulku s univerzitami, na kterých je možné v rámci Erasmu+ studovat. Neodbytný pocit zmaru a marného plýtvání silami mě provázel, když jsem smolila motivační dopisy a pochybně nafouknutý životopis. Na okamžik polevil, když jsem jednoho březnového rána našla ve spamu e-mail od univerzity ve skotském Stirlingu. Pár dní před tím než dorazila obdobná informace od našeho OZS, mě informovali, že mou přihlášku předběžně akceptují a že stačí vyřídit jen asi 10 až 15 navazujících kroků a zhruba za měsíc, po cca čtyřiceti dalších e-mailech, bude pro můj výjezd vše připraveno.

Další světlý moment celého procesu nastal ve chvíli, kdy mi garant mého oboru schválil studijní plán jen po čtyřech dnech čekání. Byla jsem nervózní, ale zpětně viděno, jako ve většině případů, zcela zbytečně. Kamarádka, jež se na pana garanta se stejným požadavkem obrátila o dva týdny později, obdržela odpověď až po šesti dnech. Pan docent ji prostřednictvím automatické zprávy informoval, že následující tři týdny se nachází na dovolené.

Štěstí mi vydrželo i při vyřizování Learning Agreementu, aby mě zrádně opustilo, když došlo na akceptační dopis. Dáma, která měla ve Stirlingu na starosti Erasmus studenty přijíždějící do Skotska a které jsem vzhledem k četnosti vzájemné korespondence začala familiárně říkat Jo, mě informovala, že dopisy nevedou a že mám na domácí OZS zaslat v PDF akceptační e-mail. Stejně jako náš koordinátor Erasmu+ odpovídala Jo v rámci hodin a nikdy mě nezklamala. Řídila jsem se tedy jejími pokyny, ačkoli zjistit, jak převést e-mail do PDF, mi trvalo téměř stejně dlouho, jako naučit se při kompletování přihlášek skenovat.

Bohužel, technologická Odyssea se proměnila v sisyfovskou práci poté, co mě vlastní fakultní koordinátor obratem informoval, že e-maily, byť ve správném PDF formátu, akceptovat nemohou a že si mám na hostující univerzitě vyžádat dopis. Nezbylo než vyložit celou situaci Jo, která mi naštěstí bez problémů obsah příslušného e-mailu poslala jako svébytný soubor. Nervy byly zbytečné, dopisy vedou – ovšem jen na vyžádání.

Následující měsíce byly schizofrenní dobou trpělivého čekání a netrpělivé elektronické korespondence. Začátkem dubna jsem psala e-mail s otázkou na stav mé žádosti o bydlení na koleji. V polovině května znovu. V červnu jsem se dotazovala na možnost příjezdu v pozdních hodinách poté, co jsem si koupila letenku. V červenci jsem se obracela pro změnu zase na vlastní OZS. Zajímalo mě, kdy mi konečně dorazí výzva, abych se dostavila do Evropské kanceláře podepsat svou Erasmus smlouvu. V srpnu jsem apelovala přímo na Evropskou kancelář, aby mě vyzvali a já mohla následně uzavřít cestovní pojištění. Začátkem září jsem po kratší odmlce psala Jo, neb jsem si potřebovala koupit prosincovou letenku zpět domů.

Na desítky e-mailů mi přišly desítky odpovědí. Certifikát potvrzující mou úroveň angličtiny, smlouva k ubytování na koleji, boarding pas, potvrzení o obdržení ETA, příručka pro zahraniční studenty, pojistná smlouva k cestovnímu a zdravotnímu pojištění, potvrzení o koupi další letenky… Byla jsem ochromená a zahlcená, ale taky ohromená tím, že mě to nezavalilo. Dobrá úroveň kvality fungování OZS na naší fakultě netkví v tom, že za vás cokoli vyřídí, ale v tom, že dohlédnou na to, co všechno musíte zařídit sami.