Co se stane, když své emoce osekáme jen na to, co je pro okolí přijatelné? Právě touhle otázkou se zabývá performativní instalace Fifth Phase, která otevírá téma hysterie v historickém kontextu a sleduje, jak se její význam v průběhu dějin měnil. A hlavně se ptá, jak tyhle proměny ovlivňují to, co dnes považujeme za přijatelné emoční prožívání. Kdo se dívá a koho skutečně vidí? Kde leží hranice odpovědnosti za projevení a přijetí emoce? Instalaci uvidíte od 31. října do 3. listopadu v pražské Galerii AMU (GAMU).
Fifth Phase spojuje živou performance, autorskou hudbu, film, celoplošnou videoprojekci a sochařské objekty. Otevírá otázky společenských norem, kontroly emocí a pohledu především na ženské prožívání.
Výchozím bodem projektu je historický pojem hysterie a jeho proměny, mimo jiné v souvislosti s výzkumem francouzského neurologa Jeana-Martina Charcota v 19. století. Zároveň ale klade otázky, které jsou aktuální i dnes: Proč jsou intenzivní emoce někdy označovány za nevhodné nebo nestabilní? A kdy se snaha porozumět druhým mění v potřebu kontrolovat, jak se projevují? Fifth Phase nenabízí jednoznačné odpovědi. Dává vám prostor pozorovat a klást si vlastní otázky.
Instalace pracuje s proměnlivým vztahem mezi živým tělem a jeho obrazem. Performerka se pohybuje v prostoru, který tvoří filmová projekce, zvuk a sochařské objekty. Ty mění to, jak vnímáme tělo i celý prostor. Bílé objekty připomínají krajinu, zakuklené bytosti nebo jejich pozůstatky a předurčují možnou budoucnost hlavní postavy.
Prvotní impuls přišel od Emelie Sjöström, kterou inspirovaly čtyři fáze takzvané velké hysterie, jež zdokumentoval Charcot. Je zároveň autorkou hudební kompozice. Uměleckého vedení se ujala Anna Benháková, která téma dál rozvinula v osobním i společenském výzkumu a má na starosti také performance. Výsledkem je instalace, ve které se propojují obraz, zvuk a živá performance a která nenabízí jeden pevně daný příběh.
Instalaci produkuje Dočasná Company. Za živou elektronikou a zvukovým designem stojí Barry Yuk Bun Wan, za sochařskými objekty Jan Mikuláš Kroupa a za kostýmním výtvarnictvím Marjetka Kürner Kalous. Kameru a produkční podporu při tvorbě filmu má na starosti Nikita Bastlová, produkci na place a performance Zuzana Pobříslová, Hana Nerudová, Ema Nováková a Anežka Harvílová. Dramaturgickou konzultaci poskytuje Omar Carrum, světelný design má na starosti Jakub Kohout a grafiku Václav Hubáček. Produkční projektu je Eliška Řezníčková.
Dočasná Company z. s. je kolektiv tvůrců nastupující generace, který propojuje současný tanec a pohybové divadlo. Funguje jako symbiotická platforma pro rozvoj umělecké svobody a překračuje hranice mezi různými styly, žánry i divadelními a nedivadelními formami. Jejím cílem je tvořit udržitelně a stírat hranice mezi tvorbou pro širokou veřejnost a intelektuálním uměním pro odborné publikum. Momentálně připravuje několik uměleckých projektů, převážně v Praze, ale působí i v regionech. Její členové se navíc aktivně věnují lektorské a pedagogické činnosti.
