COUNTERSURVEILLANCE AESTHETICS aneb svoboda v domě mass surveillance

Dřív jsme se oblékali tak, abychom byli vidět, případně nevidět lidmi. Kamufláž, uniformy, výrazný make-up, prostě techniky, které něco zakrývají nebo naopak zdůrazňují. Jenže dnes máme nový problém: nejen že se na nás dívají lidé, ale dívají se na nás strojové oči velkých bratrů, Big TechBros. Kamery, facial recognition, computer vision, tracking, night vision. A zatímco člověk se na člověka dívá a vidí prostě jinýho člověka v divným kabátu, stroj se snaží detekovat obličej, oči, tělo, pohyb, vzorec. Aby si nás zapamatoval? Sledoval? Naučil skrze nás něco AI? Takže yes, it's time začít se oblékat ne proti počasí, ale proti machine vision.

Je to vlastně takový digitální punk. Ne protest proti autoritě, ale proti systému, který nás možná ani fyzicky nevidí. Jen sbírá data. A přesně tady začíná být fashion docela zajímavým nástrojem resistance.

VISIBLE TO HUMANS, INVISIBLE TO MACHINES

Jedním z nejzajímavějších lidí, kteří se tomuhle odvětví oděvu věnují, je Adam Harvey. Už od roku 2010 zkoumá, jak udělat člověka čitelným pro člověka, ale nečitelným pro stroj.

Jeho projekt CV Dazzle je v podstatě první fashion hack proti facial recognition. A je to geniálně low-tech a low-budget friendly. Make-up. Vlasy. Asymetrie. Grafické patterny. Nepotřebuješ speciální high-tech fabric ani tisíce dolarů. "Designs can be created using only hair styling, makeup and fashion accessories." Takže privacy hack accessible to basically everyone. Designy jsou vytvořené tak, aby narušily očekávanou geometrii obličeje — tedy přesně ty features, které algoritmus hledá, aby si mohl říct: aha, face detected. Harvey se přitom inspiruje WWI dazzle camouflage (speciální vojenská kamufláž používaná hlavně na lodích během 1. světové války). Ta fungovala na trochu podobném principu: nešlo nutně o to objekt úplně schovat, ale zmást oko a mozek protivníka. Takovej op-art z první světové.

Pokračujeme dál sekcí CAMOUFLAGE PRO ALGORITMUS a látkou jménem HyperFace.

Kamufláž ve jménu maximalismu. Místo toho, aby Harvey přesvědčil algoritmus, že žádný obličej nevidí, dá jich strašně moc.

HyperFace je textile pattern vytvořený z množství falešných obličejů, čímž vzniká něco jako false-face computer vision camouflage — pattern, který má algoritmus zahltit množstvím potenciálních faces. Je to vlastně trochu jako camouflage pro specifický druh predátora. Akorát predátorem není tygr v lese, ale facial-recognition software.

A tím se podle mě fashion dostává do úplně jiné kategorie. Pattern už není jen pattern. Je to interface mezi tělem a algoritmem. Je to něco, co člověk vnímá jako print, ale machine jako problém.

Podobnou logiku používá i Simon Weckert ve svém projektu Digital Camouflage. Jeho trička na první pohled vypadají jako nějaký weird techwear, jenže místo toho, aby tě chránila před člověkem, matou computer vision. The jungle is now digital. Nepotřebujeme se schovávat před přírodou. Potřebujeme se schovávat před systémy, které jsme si sami vytvořili.

OFF Pocket! Kapsa, která odstíní telefon od sítí a ty můžeš být finally off the grid.

A pak, pokud chceš být totally ve svý hermití éře, značka Urban Privacy udělala Harveyho OFF Pocket, but make it make sellable. Prodávají kabelku na telefon, ve které máš jak online, tak offline kapsičku. Offline kapsička tvůj telefon zanese do světa blokujícího hovory, Wi-Fi, GPS, Bluetooth i RFID, takže můžeš konečně na svou chalupku bez výčitek vibrujících ve tvý chronically online kapse.

Sorry za promo, ale anti surveillance fashion je, minimálně moje, velký in a future longlasting trend, takže vám tu hodím ještě jednu libůstku. Nabízejí totiž i reflektivní bandanu, která nejenže vás ochrání proti night time photos, ale! je 100% z organické bavlny vytvořené v Česku. Říkám ano, říkám slay.

AI VS. AI

Nakonec tu pro vás mám takový pěkný mind twist. Značku Capable. Jejich Manifesto Collection je technologická fashion avantgarda "viditelné pro lidi, matoucí pro AI". A ještě lepší je, že jejich AI camouflage byla vytvořena samotnou AI, takže se jedná o halucinaci umělé inteligence, se kterou si ona sama horko těžko radí. Na rozdíl od všech výše zmíněných, tyto pieces jsou pletené, takže vás vědomost algoritmického nedosahu doslova zahřeje, protože jak Capable tvrdí… "In the digital space we can say yes or no to cookies. In the physical world, we don't have this option. We wanted to create this physical protection that would allow the citizens to give their consent, or not."

SO… WHAT IS THE FUTURE OF TECHWEAR?

Možná tedy budoucnost módy není jen v Dune futuristic-like estetice a stříbrných wearables. Možná bude future fashion mnohem víc o obraně. O oblečení, které tě chrání nejen proti fyzickému prostředí, ale proti prostředí digitálnímu.

Protože veřejný prostor se změnil.

Už v něm nejsme jen lidé mezi lidmi. Jsme bodies in datasets.

A možná právě tady se fashion, technologie a politika potkávají v něčem, co je překvapivě punk. Good old punk měl DIY, camouflage, anti-authority a odpor k systému. Ten nový může mít DIY encryption, anti-surveillance patterns a odpor k machine vision. A přesně proto mě countersurveillance aesthetic tak baví. Protože možná nejfuturističtější garment není ten, který ti přidá další technologii. Možná je to ten, který ti umožní říct Ne automatickému zveřejňování sebe sama. Maybe that's the new punk. Zachovat si autonomní svobodu v době TechBros a AI.