Můj Erasmus ve Skotsku netrval ještě ani dva týdny a já se nemohla ubránit pocitu, že potenciál zahraničního studijního výjezdu nejsem schopna pořádně naplnit. Rozhodla jsem se tedy vydat do Highlands raději dřív než později. Cesta vypadala komplikovaně a draze a davy turistů se daly očekávat, na objevování skrytých skvostů jsem ale měla následující téměř tři měsíce.
Bety ze Skotska: O Glencoe a low-budget skotském cestování
Navštívit Skotsko a nevidět Highlands je jako, slovy fotbalového klasika, jet do Říma a nevidět papeže. Před všetečnými dotazy lidí, kteří budou automaticky předpokládat, že jste je viděli, si snad i obhájíte, že ne. Cesta byla příliš drahá nebo komplikovaná, nechtěli jste se mačkat s davy turistů, raději jste se vydali objevovat skryté skvosty atd. Oni vám to odpustí, jim je to jedno. Pokud vás ale podobně jako mě silně trápí FOMO, pak si to ovšem těžko obhájíte sami před sebou.
Navštívit Skotsko a nevidět Highlands je jako, slovy fotbalového klasika, jet do Říma a nevidět papeže. Před všetečnými dotazy lidí, kteří budou automaticky předpokládat, že jste je viděli, si snad i obhájíte, že ne. Cesta byla příliš drahá nebo komplikovaná, nechtěli jste se mačkat s davy turistů, raději jste se vydali objevovat skryté skvosty atd. Oni vám to odpustí, jim je to jedno. Pokud vás ale podobně jako mě silně trápí FOMO, pak si to ovšem těžko obhájíte sami před sebou.

Za výchozí bod své jednodenní výpravy jsem zvolila návštěvnické centrum u městečka Glencoe. Zaprvé proto, že Glencoe zmiňovaly internetové itineráře předražených turistických zájezdů. Zadruhé proto, že se u centra měla nacházet zastávka linkového autobusu. Autobusové spoje společnosti Citylink už tou dobou byly mým hlavním způsobem dopravy, kterou jsem organizovala dle hesla: levně, levně a hlavně levně.
První Citylink vyrážel ze zastávky kousek za vstupem do našeho univerzitního kampusu už v 6:45, a tak jsem absolvovala dvacetiminutovou procházku sychravým ránem a už před osmou čekala na autobusovém nádraží v Glasgow na spíše méně než více navazující spoj do Glencoe. Když jsem po hodině čekání a více než dvou a půl hodinách jízdy v autobuse konečně vylezla na zastávce uprostřed Highlands, nemohla jsem tomu uvěřit.
Skotské autobusy jsou možná dochvilnější a na rozdíl od těch tuzemských mají zpravidla plně funkční toaletu, jinak má ale turista lehčí život rozhodně v Čechách. Nečekala jsem cokoli alespoň připomínajícího dokonalé značení Klubu českých turistů. Více než jeden pochybný rozcestník na vzdálenost průměrně tří mil by ale jistě nebyl na škodu. Nehledě na to, že jednotlivé šipky informují kromě názvu místa, kam se po nich můžete vydat, pouze o čase, který danou cestou strávíte. Uváděnou dobu lze ale brát pouze orientačně. Osobně jsem i s krátkýma nohama a pochybnou fyzickou kondicí byla téměř dvakrát rychlejší. Kombinací místního značení, internetu, map všeho druhu, nevalných orientačních schopností a chatrného selského rozumu se mi nicméně podařilo dojít k Signal Rock a jezerům Loch Achtriochtan i Leven.
Pokusila jsem se dokonce vystoupat k vyhlídce u Hagridovy chýše, ačkoli informační cedule (patrně jediná v lokalitě) sdělovala, že chýše už se na jejím vrcholu nenachází. Ani výhled nebyl vzhledem k počasí valný, ovšem mírná mlha a tmavé mraky kouzelnou atmosféru světa Harryho Pottera spíše umocňovaly. Problém byl déšť, respektive bláto. Sestup z kopce dolů jsem vyřešila, jak říká jiný fotbalový klasik, skluzem. Bahno z nové žluté pláštěnky na batoh i pískové bundy naštěstí smyla kombinace kapesníku a zhoustnuvšího deště. Když jsem odpoledne nasedala zpět do autobusu, nebylo po pádu ani stopy.
Glencoe se se mnou rozloučilo pár desítkami minut hřejivého slunce. Nemusela jsem si půjčit auto nebo koupit turistický zájezd, ovšem na svém jednodenním výletu jsem objevila jen drobný a rozhodně ne skrytý kus skotských Highlands. Stejně jsem se cítila líp. Cenová bilance byla 24 liber za jízdenky. I ten turisticky profláknutý malý kousek rozhodně stál za to.
Bety ve Skotsku a na art2friends
Bety nepíše jen o filmu a divadle, od října je i na Erasmu ve skotském Stirlingu a bere nás s sebou. Chceš vědět, jak to celé začalo? Mrkni na rozhovor o začátku jejího Erasmu a pokračuj nejnovějším dílem série, Operace Erasmus 2 – Můj boj, kulturní šok. A kdybys měl/a chuť i na filmy a divadlo, její recenze najdeš tady.



